1. Pokud jsem zaměstnanec a mimo zaměstnání mám pouze jiné příjmy za rok do 20.000 Kč.
2. Pokud nemám vůbec žádné jiné příjmy a mám příjmy za rok do 50,000 Kč dohromady.
Dále je pak v §10, že ostatní příjmy do 30,000 Kč jsou osvobozeny, ale FÚ se jednou vyjadřoval, že by to na krypto nemělo platit. Ale u některého by to třeba prošlo a je malá šance kontroly u takovéto částky.
Pokud splním jedno z následujících osvobození, tak nemusím žádné daně z prodeje cenných papírů řešit. Máme 2 typy osvobození příjmů z prodeje cenných papírů.
1. Osvobození nastává, pokud držím cenný papír déle než 3 roky. Např. Koupím akcie Applu v roce 2018 za 90.000 Kč a prodám je v roce 2022 za 200.000 Kč, mám sice zisk 110.000 Kč, ale protože jsem držel déle než 3 roky, tak nemusím danit. Pokud bych si například ještě v roce 2020 koupil pár akcií, tak se to bere tak, že prvně prodávám ty starší a ty jsou osvobozeny, pokud bych ale prodej v roce 2022 i akcie koupené z roku 2020, tak musím tyto prodeje zdanit.
Osvobození nastává, pokud celkový objem prodeje byl za rok méně než 100.000 Kč. Např. Koupím akcie Applu v roce 2021 za 50.000 Kč a v roce 2023 je prodám za 80 000 Kč a žádný další obchod jsem během roku 2023 neudělal, tak je prodej osvobozený a zisk 30.000 Kč nemusím danit.
Pozor ovšem na to, že pokud prodám ještě jiné akcie v hodnotě např. 40.000 Kč a nakoupil jsem je za 35.000 Kč, tak v součtu za rok mám příjem 120.000 Kč (80+40) a výdaj 85.000 Kč (50+35) zisk je sice pouze 35.000 Kč, ale ten už musím zdanit, protože příjem byl vyšší než 100.000 Kč.
Ačkoliv se to zdá nepravděpodobné, tak i investor, který nic neprodal, může mít povinnost podávat daňové přiznání. Důvodem mohou být zahraniční dividendy.
Pokud mám dividendy z České republiky například z ČEZu, tak je u nich sražena česká daň z příjmů a nemusí se vůbec objevovat v daňovém přiznání, ale pokud mám dividendy ze zahraničí, tak ty se v přiznání objevit musí.
Z hlediska mezinárodního zdanění musí člověk v jednom státě, kde je rezidentem (pobývá zde déle než 183 dní) zdanit i příjmy ze zahraničí. Takže český investor musí zdanit zahraniční příjmy z dividend, přestože u některých třeba byla již zaplacena daň.
Pokud již podáváme přiznání k dani z příjmů, tak bychom zahraniční dividendy měly uvést v přiznání vždy. Slouží k tomu příloha 3 a 4 v přiznání. Pokud ale přiznání nemáme povinnost podat, tak je zde limit 20.000 Kč, pro zaměstnance do jehož výše příjmů mimo zaměstnání neřeší daň.
Př. Může se stát, že jsem měl pouze dividendy z USA např. 10.000 Kč a zaplatil jsem v USA daň 1.500 Kč, pokud jsem zaměstnanec a nepodávám přiznání, tak tuto informaci nemusím řešit. Ale pokud přiznání už podávám (jsem OSVČ, nebo mám jiné neosvobozené příjmy) tak tuto informaci zapíšu do přílohy 3 nebo 4. Zaplacenou daň v USA si můžu uplatnit, takže navíc nebudu platit žádnou daň, ale jsou země, které z dividend například daně nesráží a pak se to daní v ČR.
Daňová povinnost vzniká při každém prodeji či směně. Kdy se za směnu považuji i převod z jedné kryptoměny do druhé, či nákup zboží za krypto. Pokud jedna z těchto 3 věcí nastane, měl bych řešit daně. Při pouhém nákupu daně neřeším.
Když už nastane daňová povinnost, tak se řeší daně součtem jednou za rok. Pokud mám prodeje za rok 2024, tak podávám přiznání za celý rok do 1.4. 2025 papírově, nebo 1. 5. 2025 elektronicky.
Do přiznání pak píšu všechny příjmy, které mám jak ze zaměstnání, podnikání, kryptoměn i akcií atd.
DŮLEŽITÉ INFO JE, ŽE DANÍM UŽ PRODEJ NA BURZE, NE AŽ KDYŽ SI PENÍZE V KČ POŠLU NA BANKOVNÍ ÚČET. Takže musím danit, ikdyž nechám peníze na burze či směním do stablecoinu.
Když už prodeje daním, tak musím přiřadit náklady. Buď lze použít metodu FIFO nebo průměr.
FIFO = first in first out. Přiřazuji náklady na nákup od nejstarších coinů po nejnovější.
Průměr = počítám průměrnou cenu všech nákupů a tu přiřazuji. (doporučuji)
Průměr spočítám tak, že vezmu například 4 nákupy, celkem jsem nakoupil 0,5 BTC, jednou nákup 0,1 BTC za 50, pak 0,2 BTC za 150, pak 0,1 BTC za 70 a 0,1 BTC za 30
Celkem mám 0,5 BTC v pořizovací ceně 300. Když prodám 0,2 BTC (40 % BTC) za 150 přiřadím náklad 40 % z pořizovací ceny, tedy 120.
Do přiznání se pak píše příjem 150 a výdaj 120. Daním tedy zisk 30. Nemůžu uplatnit celý náklad 300, protože mi ještě 0,3 BTC zbylo.
U tradingu doporučuji vyexportovat excel z burzy a sečíst všechny příjmy které jsem měl v daném roce a od toho odečíst nákupy. Takto se to píše i do přiznání k dani z příjmů, nepíše se tam pouze zisk. Není nutné excel přikládat k přiznání, to jen když by FÚ chtělo provést kontrolu.
Zisk a ztráta na jedné kryptoměně lze kompenzovat druhou. Např. pokud jsem u BTC ve ztrátě 50 a u ETH v zisku 200, tak platím daň ze zisku 150. Nelze to však kombinovat s jinými aktivy, pokud jsem například ve ztrátě na akciích, tak už se to nekompenzuje a stále daním zisk 150 z kryptoměn.